Společenská rubrika
Zde můžete vkládat informace
o společenských událostech.
Vzpomínka na Vlastimila Krátkého
Odešel pan Vlastimil Krátký, třebenický občan, občan a člověk, který po celý svůj život stál na správné straně, jak v roce 1968 tak v šedivých letech takzvané normalizace a pochopitelně v roce 1989.
Vynikající pracovník ve svém oboru, pokračovatel obdivuhodné rodinné tradice, odborník na slovo vzatý, zkrátka fachman.
Člověk, kterému Třebenice přirostly k srdci. Dokladem toho je jeho dlouholetá veřejná činnost v orgánech města i společenských organizacích. Pro mne a pro ty, co jej znali, byl a zůstane čestným občanem Třebenic se vším co k tomuto označení patří.
Městu i nám ostatním bude chybět, protože takových občanů a lidí není nikdy dost.
Jaroslav Houdek
***
Květnové oslavy 2010
Květnové oslavy, tedy spíše vzpomínka na třebenické občany padlé v obou světových válkách se jako vždy konala pod patronací MěÚ Třebenice, který reprezentovala místostarostka PaedDr. Martina Patrovská a pan Josef Otradovec. Jako účastníci pietního aktu se sešli tentokrát zástupci dvou generačních skupin. Byli to jednak zástupci mladé generace, zastoupené žáky deváté třídy místní školy a ty dříve narozené zastoupili členové Senior klubu Třebenice. Zúčastnilo se i několik dalších místních občanů. Pietní akt byl zahájen projevem pana Josefa Otradovce, který vzpomněl místní padlé, ale i ty, kteří v důsledku války také zahynuli, ale na pomníku nejsou uvedeni. To potom dále rozvedl zastupitel pan Jaroslav Houdek a ještě více přiblížil tyto rodinné tragédie zejména přítomné mládeži. I žáci přednesli svoje příspěvky, z nichž vyznělo, že jim osud zemřelých a padlých spoluobčanů není lhostejný i přes velký časový odstup od těchto smutných událostí. Myslím, že i přes neobvyklou dobu konání této vzpomínky, lze považovat uctění památky třebenických spoluobčanů za důstojný a za možný příslib toho, že se tato tradice bude nadále rozvíjet a vylepšovat.
ing. Augustin Prouza
QUO VADIS?
Vážení čtenáři Třebenických mlýnů, jestliže někdo před občany informace skrývá, je moje snaha právě opačná. Protože kolem každé, sebemenší události ihned vznikají různé fámy, pokusím se vše uvést na pravou míru. Následující článek uvozuje vše, co se v SKT stalo a vše, co bylo na webových stránkách SKT vymazáno. Na rozdíl od pana Immera mi vaše komentáře nevadí a jsou naopak vítány.
Quo vadis, Senior klube?
Do nedávné doby byly webové stránky Senior klubu, které si před dvěma lety privátně zřídil nově zvolený předseda pan František Immer jako většina ostatních. V úvodu byla napsáno : „Těšíme se na Vaše příspěvky, které můžete uplatnit v komentářích ke každé rubrice….“. To ovšem platilo pouze do té doby, než se jeden senior odvážil napsat v komentáři, že ne všechno, co bylo předneseno na krajském zasedání RSČR je pravda. Potom nastalo „tóčo“. Hříšník byl pozván na kobereček, tedy na výborovou schůzi, která ovšem nebyla obyčejnou schůzí, ale něčím jako výslechem na StB, jak jej popisovali ti, kteří si to prožili. Křik, místy i řev, urážky, nadávky a dokonce i vyhrožování fyzickým násilím. A kdo to všechno režíroval? Pan Immer, který si vždy zakládal na tom, aby vše bylo podle pravdy, podle zákona a hlavně podle demokratických zásad. Proto také „demokraticky“ smazal všechny komentáře a jako administrátor „svých“ zprivatizovaných stránek Senior klubu odstranil možnost vkládat komentáře, a tím se pasoval do role „jediného spravedlivého“, který může na tyto stránky psát. Jak je vidět, bojovník za demokracii ve veřejném životě má dvojí metr: - jeden pro sebe a druhý pro ty ostatní. Někoho lze kritizovat, jiného ani náhodou! Pro větší jistotu zřídil okamžitě i druhý díl webových stránek Senior klubu, kde už „se netěší“ na příspěvky čtenářů, ale ponechává jim pouze možnost poslat e-mail. Ten samozřejmě nikdo nevidí a „vládce“ stránek si s ním může udělat, co je mu libo. Protože já mám pro každého stejný metr, pokládám za nutné a hlavně spravedlivé, zveřejnit, co se děje v jedné z významných třebenických organizací. Nezakrývám ani ten fakt, že je to i jakási pojistka proti pomluvám.
A o co šlo? Příspěvek na onom krajském zasedání, který si můžete přečíst na webových stránkách Senior klubu relativizuje materiální podporu našeho klubu MěÚ. Počítač, který jsme dostali z MěÚ je prý „zastaralý a neumožňuje jeho širší využití“ – což je samozřejmě nesmysl, ale i kdyby na tom bylo něco pravdy, tak už naši moudří předkové říkali: “Darovanému koni na zuby nekoukej“. Že prý potřebujeme do klubovny televizor – jako kdyby neměl každý televizoru už z domova plné zuby. Ale to, že nám MěÚ poskytl dataprojektor, který vzpomínané požadavky plní mnohem lépe, na to pan předseda jaksi zapomněl. A pane předsedo, co se týká sponzora na šachový turnaj, stačilo se jen domluvit s MěÚ a Rada města by Vám zřejmě poskytla na tento turnaj svou podporu. Je to vždy jen o dohodě a vzájemné komunikaci, na kterou jsem v komentářích upozorňoval, a proto musely být smazány. Že jsem měl pravdu s liknavým přístupem výboru SKT k šachovému turnaji potvrzuje to, že ještě týden před zahájením turnaje se neobjevila žádná pozvánka ani na WS města, ani ve vývěsních skříňkách Senior klubu. Turnaj nebyl avizován ani v kulturním přehledu na prosinec. Tak to je ta vaše propagace Třebenic, kvůli které se hlavní funkcionáři klubu tak strašně urazili a která se ve svém důsledku projevila i na účasti? Proto ta parafráze na známou biblickou otázku: Quo vadis Domine? (Kam kráčíš Pane?)
apro
Výjimka z Listiny základních práv a svobod?
Vážení čtenáři a přispívatelé TM, považuji za svou povinnost, seznámit vás se žádostí pana Immera na smazání článků a komentářů, kde se vyskytují jména pana a paní Immerových. Vzhledem k tomu, že nejsou uvedeny žádné konkrétní články nebo komentáře, které by je nějak hanobily nebo omezovaly jejich osobnostní práva, či bylo nějak neoprávněně manipulováno s jejich osobními údaji, nejsem si jist, zda bych splněním této žádosti neporušil článek 17 Listiny základních práv a svobod. Tento článek se týká svobody projevu. Protože nejsem právník (a to ani ze z Plzně) , pokládám za nezbytně nutné se obrátit na nějakou renomovanou právnickou kancelář, případně oslovit v této důležité otázce i kancelář ombudsmana. V případě, že se jejich právní názory budou lišit, nezbude mi, než se obrátit na strassburský soudní dvůr. To samozřejmě může nějakou chvíli trvat, a proto vyzývám touto cestou pana Immera k trpělivosti. Doporučený dopis posílat nebudu, protože předseda vlády a ministr financí nám doporučuje šetřit a já to jako řádný občan respektuji.
Dokladem vážnosti této situace je opis doporučeného dopisu, který jsem obdržel 16.6.2012.
Třebenice 12. června 2012
Věc: Odstranění komentářů a článků z inter. stránek Třebenické mlýny
Pane Prouzo, po poradě s právníkem Vás žádám, jako administrátora internetových stránek Třebenické mlýny, abyste do 14 dnů odstranil všechny komentáře, ve kterých jsou zveřejněna jména Františka a Boženy Immerových. Tato žádost se týká všech článků a komentářů zveřejněných na Třebenických mlýnech od jejich založení. Vzhledem k tomu, že jsme se stali v poslední době terčem nevybíravých útoků, považujte tuto žádost za pokus o smír před podáním žaloby.
František Immer v.r.
Komentáře
Přehled komentářů
Líbo, máte na mysli tuto tradici?
http://vismo.obce.cz/mesto-trebenice/vismo/dokumenty2.asp?u=16960&id_org=100177&id=14826
Piektní akt v Třebenicích
(Líba, 11. 5. 2010 6:31)Piektní akt v Třebenicích má dlouholetou tradici. Myslím si, že by na třebenické občany padlé v obou světových válkách určitě zavzpomínalo mnohem více lidí, ale bohužel tento akt se konal v dopoledních hodinách, kdy většina lidí je v práci.Přesto je dobře, že se vzpomínky zúčastnili i žáci místní školy, protože i dnešní mládež by neměla zapomínat na události, které se staly za první i druhé světové války.
tradice
(Marta, 11. 5. 2010 9:08)