Třebenické mlýny 2

Skutečnost podávají tak, jak ji chtějí vidět a sebe vnímají stejným způsobem. Tančí na podružnostech, slovíčkaří a výsledek je ten, že na konci se ocitneme opět na počátku a můžeme si to kolečko pro velký sukces zopakovat. Protože jim však chybí vůle k dorozumění v dialogu, nelze jim to vyvrátit. Ale i případná anonymita je iluzorní, ptáka stejně poznáš po peří.
Že by se někdy zamysleli nad promarněnými příležitostmi svých životů, kdy mohli věci ovlivnit k lepšímu a z různých důvodů to neudělali, to nehrozí. Jednodušší je vzít tu bandu příživníků šmahem, ono něco na nich ulpí a koneckonců, chybuje každý, tak co! A protože je to zadarmo, střihnou si nějaké to trestní oznámení. I když se ukáže, že jde v podstatě o nepodložené a závistivé pomluvy, jejich omluva nepřijde.

Co na tom, že zaměstnali fůru lidí svými nesmysly, alespoň se pak dá kritizovat pro změnu policie a justice, která pro množství podobných skopičin nemá čas řešit vážné případy skutečné kriminality.

Rád bych jiráskovcům vzkázal, že nic proti jejich spisům nemám, pokud se tím baví sami (na což mají nárok), ale neměli by zdržovat v práci jiné zneužíváním svých občanských práv. I v soudním řízení přece platí presumpce neviny, dokud se neprokáže opak.

Namísto zpracovávání nekonečných odpovědí na tisíckrát zodpovězené ,,otázky“ bychom měli možnost pracovat na odstranění toho, co občas kritizují oprávněně, neboť kritizovat je co vždycky. Udělejte si někdy čas mezi svými kvartálními plamennými vystoupeními na veřejných zasedáních zastupitelstva a najděte si potřebné informace u pramene. Je fakt, že to není tak zábavné, ale to se o veřejné práci dá říci obecně. Čekat za ní vděk se nedoporučuje.
Těžko se také diskutuje s někým, kdo verbálně tvrdí, že chce jen vaše dobro, ale jako šídlo z pytle kouká jeho přesvědčení, že jsme banda lumpů a podvodníků a je úplně jedno, co mu odpovíte. Stejně, jako onen proslulý římský senátor, zakončí každou svou řeč: ,,Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“.

Nemusíte starostu milovat, kandidujte v příštích volbách a budete-li za své ,,statečné osobní postoje“ pověřeni správou věcí veřejných, ukažte vy, co umíte! Už teď se těším na svou roli mluvčího ,,nespokojených občanů“. Napadat jiné je podstatně snadnější než něco pozitivního dělat. A nedívejte se tolik na televizní přenosy z jednání parlamentu, škodí to i jinak.

Josef Otradovec, MěÚ Třebenice

Nic proti Jiráskovi, i když svými knihami přispěl k celkově zmatenému povědomí o naší historii. Podával ji na dobovou objednávku tak, jak si národ přál aby vypadala a nelze popřít, že svou zakázku odvedl dobře. Dnes už mnoho škody nenadělá, v současné ,,klipové“ době už nikdo nevydrží číst na tři stránky vyvedený popis pádu listu ze stromu a v přechodnících by se mladý čtenář asi ztratil. Mým tématem jsou jiní ,,spisovatelé“, kteří se mu v některých aspektech podobají.

Jsou mezi námi tací, kteří si předsevzali, že spasí společnost před nadutými, samolibými a hloupými úředníky, jejichž jediným cílem je na úkor mlčící většiny nahrabat co nejvíce pod sebe. Samozřejmě, že takoví jsou také a asi jich nebude málo, přestože já osobně jsem přesvědčen, že těch dobrých pracantů na poli veřejné služby v obcích je víc.

Pokud to výše zmínění kritici dělají na základě znalostí, konkrétních faktů a důkazů, nelze jim než zatleskat. Čištění Augiášových chlévů je práce stejně nekonečná, jako boj s lidskou blbostí. Protože ale tento boj vyžaduje statečný osobní postoj a je náročný na čas kvůli získávání faktů, informací, podkladů a důkazů, řeší to Jiráskovi pohrobci jednodušší cestou. Sepíšou nějaký vtipný pamflet, vystupují tam, kde nic neriskují jako hlasatelé věčných pravd, mluvčí nespecifikovaných nespokojených občanů, samozvané Výbory lidové kontroly a tribunové ujařmeného lidu.

Žijeme si jak na zámku, na vévodském dvoře
obdiv máme pro Alenku, jak to tady oře.
Jede Ála, bičem mává, vykřikuje hyjé
jakpak se tu Václavovi pod tou knutou žije?

Žije, žije, vždyť byl kádr, komanči byl uznaný,
kdo to neví, jdi si počíst, v seznamech je zapsaný.
Zavzpomíná, i když nerad, jak i on to uměl zvorat
že to bylo na pytel, když byl ještě ředitel.

Pak mu na to občánkové v Třebenicích skočili
nedbajíce varování, starostou jej zvolili.
Teď nahlíží do složky, řízen z domu z lenošky
svojí milou ženuškou, jako dříve soudružkou.

Připravte se lidičky, budou se dít věcičky;
na podzim se bude volit, Alenka vás bude školit.
Řekne vám to nadvakrát, kdo je správný kandidát;
komu se to nelíbí, ať nám tváře políbí.

Já jsem hrdina,
co lidi ho štvou,
našel jsem obět svou,
ta to schytá,hydina.

Jsem já ale borec,
tolik let to trvalo,
hlavně,že se mě nic nestalo,
ona ať má zasloužený kotec.

Sochu mi pak postaví,
moji zastupitelé poddaní,
já a spravedlnost se tu vystaví,
tak jsou mi oddaní.

Bože,volby budou zas,
co já zase slíbím,
že kdyby nebylo nás,
každý mi prdel políbí.

Milý Remi Roines,vystihl jsi opravdu dobře jak s asi stalo to zázračné procitnutí ale ještě si zapoměl dodat,že takto procitl,až když ekomonka či jak se říká zloějka,byla nepřítomna.Takže hurá,kdo není v práci,tomu vše prohrabeme,protože už nás s..e,kdo hledá,vždy něco najde.Ale co tedy dělal těch 8 let?????

Za obecní groš
Má slepiček koš

Stalo se někdy koncem srpna nebo září 2008, že starosta městečka procitl z hlubokého přesvědčení, že vše je v naprostém pořádku a on ten vyvolený z vyvolených a zvolených SÁM ZJISTIL, objevil a rozhodl, že v revíru je škodná. Sám se pasoval na HRDINU, který vše odhalil, co mohl to zahalil a na škodnou vyrazil. Pomocí svých oddaných svolal zvláštní skupiny lovců a věrných náhončích. Dílo se podařilo. Jedna ulovená škodná, zametené stopy a nikoho z lovců nenapadlo zeptat se, kdo otevřel kurník a vyhazoval slepice a (zlatá) vejce.
Ozvalo se několik pohrobků známého buditele národa. Ty si vzal do parády známý úředník, všechny orazítkoval a vyklipoval. Uměl tuhle práci „dokonale“, neboť pravidelně trénoval. Nesrozumitelné a zfalšované zápisy, přejmenování názvů ulic a zabavení městského občasníku pro šíření slavy jeho, kamarádíčků a hlavně Velkého Sáma Jediného. Občánkové jenom zírali, co vše se děje za jejich peníze a s jejich samosprávou. A kdyby se náhodou vzbouřili a ve volbách nebyl zvolen Veliký Sám Jediný a jeho úředník by nedostal svoje pohodlné korýtko, má připravený plný pytel střelného prachu a bude pálit z opozice, až bude nad středohořím Temno. Omlouvám se A. Jiráskovi.

Jste podrobeni krátkému testu. Skládá se jen z jedné otázky.
Promyslete si to!
Odpovídejte upřímně a dozvíte se něco o své morálce.
Představte si následně popsanou situaci a učiňte rozhodnutí.
Nacházíte se přímo v centru katastrofické povodně vyvolané orkánem...
Neuvěřitelné masy vody...
Jste fotoreportérem v samém centru této hrůzostrašné katastrofy.
Pokoušíte se zachytit co nejvíce této hrůzy... Situace je téměř beznadějná.
Kolem mizí domy, lidé zoufale bojují se živlem...
Síla přírody v celé její ukrutnosti bere vše, co jí stojí v cestě.
Náhle vidíte muže, řídícího terénní auto... bezradně se ho snaží dostat pod kontrolu.
Vypadá nějak povědomě... a poznáváte ho: je to Jiří Paroubek!!!
A vidíte, že ho rozběsněná povodeň každou chvíli pohltí navždy...
Máte dvě možnosti - zachránit ho nebo udělat fotku svého života. Zachránit mu život nebo udělat fotku, za kterou určitě dostanete cenu World Press Photo...!
Fotku, která představuje smrt jednoho z nejvýznamnějších lidí v Česku...
A teď ta slíbená otázka:
Matnou, nebo lesklou??

Jste podrobeni krátkému testu. Skládá se jen z jedné otázky.
Promyslete si to!
Odpovídejte upřímně a dozvíte se něco o své morálce.
Představte si následně popsanou situaci a učiňte rozhodnutí.
Nacházíte se přímo v centru katastrofické povodně vyvolané orkánem...
Neuvěřitelné masy vody...
Jste fotoreportérem v samém centru této hrůzostrašné katastrofy.
Pokoušíte se zachytit co nejvíce této hrůzy... Situace je téměř beznadějná.
Kolem mizí domy, lidé zoufale bojují se živlem...
Síla přírody v celé její ukrutnosti bere vše, co jí stojí v cestě.
Náhle vidíte muže, řídícího terénní auto... bezradně se ho snaží dostat pod kontrolu.
Vypadá nějak povědomě... a poznáváte ho: je to Jiří Paroubek!!!
A vidíte, že ho rozběsněná povodeň každou chvíli pohltí navždy...
Máte dvě možnosti - zachránit ho nebo udělat fotku svého života. Zachránit mu život nebo udělat fotku, za kterou určitě dostanete cenu World Press Photo...!
Fotku, která představuje smrt jednoho z nejvýznamnějších lidí v Česku...
A teď ta slíbená otázka:
Matnou, nebo lesklou??

Kdo už neví kudy kam
Napíše sem rýmů pár
Zamysli se nad sebou
Chceš-li vstoupit v tento sbor

Tohle místní velké klání připomíná nyní více,
dámám jistě dobře známě, topolovské exhibice.
Neřešme přec, čí je větší a čí ještě více,
ve vzduchu když lítaj statisíce.

Být starostou není hana, pokud není za trhana,
pokud nerve do rance, svěřené mu finance.
Má-li k tomu husté křoví jako mají zpěváci,
nedivte se lidé milí, obec na to doplácí.

Další básnička by mohla být třeba na nerudovské a nikoliv erotické téma Kam s ním?

Chci být starostou, chci být starostou,
"JÁ II" všechno vím a všechno znám,
super pomocníky v mlýnech mám.
Ty si vezmu na úřad,
vše v termínu splním rád.
Všechny zákony už znám,
jsem proto nejlepší kandidát.
A super ptáka mám jen já.

Super ptáka Václav má,
s tím nikdo nic nenadělá.
Všechno zná,všechno opraví,
na co jsou komise a výbory.
On je starosta z Třebenic,
a kdo je víc.

Chyba za milion či dva,
S tím si hlavu nedělá.
On je přece starosta z Třebenic,
a nikdo nezná víc.

Všichni ho tu rádi máme,
jeho chyby za miliony nevnímáme.
Protože, super ptáka má.
To je věc jasná.

My jsme holky z Třebenic
nám nedělá vůbec nic
ať si kdo chce co chce kdáká,
že tu máme stbáka,
nám se hlavně strašně líbí,
že ten pán má super ptáka.

Až budu po smrti chtěl bych být strašidlem
Chtěl bych mít perutě na těle vystydlém
Létal bych nad městy nad Prahou nad Louny
Cvakal bych čelistí a strašil blbouny
Strašil bych ouřady co mávaj štemplama
Co život kratičký mění nám na drama
Strašil bych neřády nemocné závistí
Co lidi pomlouvaj z neštěstí kořistí
Strašil bych korupci lháře a fušery
Servilní kýválky poslušné posery
Strašil bych podrazy vandaly křiváky
Práskače chamtivce zloděje hlupáky
Pak až by zmizeli a nikde nebyli
A lidé se jen poctivě živili
V Půjčovně nebeské vrátil bych perutě
Pak by mě mrzelo že nejsem na světě

Jsou tu tři spolky jak jste psal v mlýnech jeden - přívrženci starosty, vy nespokojenci a ti třetí nezúčastnění. Tak vrána k vráně, to je logické.
Nevím, co nechápete. U vás mě to docela zaráží.

Milá Lído,
nechtěla byste se podepisovat Líza? Já bych si začal říkat Lojza a mohli bychom si dopisovat ve stylu známé písničky Michala Tučného a tím bychom mohli obohatit třebenický folklór.
Zatím se omezím jen na obyčejnou odpověď. Nejsem nadčlověk a ani si to o sobě nemyslím. Jsem jen zvyklý o věcech přemýšlet detailně a hlavně důsledně. Jelikož se mi nelíbí levárny, vystupuji proti nim celý život a to i za cenu řady nepříjemností. To už jsem Vám nebo některé Vaší sestře, myslím, psal a nechci se tedy opakovat. Bohužel Vám nemohu odpovědět na ten spolek, protože nevím, co tím myslíte. Takže záleží na Vás, jestli to upřesníte.
To přísloví je velice hezké. To je asi důvod, proč se nemohu domluvit s panem starostou a některými zastupiteli třeba na dodržování zákonů. To,doufám, nepokládáte za něco hloupého.

Ono když je něco z "normálního života" tak Vy do toho dokážete zamotat politiku, Třebenice, starostu. Vy jste vážně nadčlověk, který všechno ví a všechno zná nejlíp. Vrána k vráně sedá, vy o tom víte nejlíp - ten váš spolek a že je vás dost.
A taky jedno přísloví na závěr:
Vždy je lepší hovořit s rozumným člověkem o něčem hloupém, než s hlupákem o něčem rozumném. Dobrou noc.

Vždyť je to ze života. Dvě "básně" dole jsou dle vás ok a mě se tedy nelíbí a nikomu nic nevnucuji.

Paní Lída má věru zajímavou životní filosofii. Částečně to už bylo poznat z jejích příspěvků, které většinou postrádaly jakoukoliv myšlenku, ale nyní je vše jasné. Životní filosofie, plná vulgarit a l`a Topolánek, bez špetky vtipu, životního optimizmu a morálky. To přesně koresponduje s tím, co sem před časem napsala také jedna členka Kačabovic rodiny – že totiž hrabat pod sebe je úplně běžné, protože to dělá každý. Také jeden ze znaků modré loupežnické filosofie. A tito lidé jsou příznivci pana starosty, jehož způsob řízení města je založen na lžích, podvodech a podivném hospodaření s majetkem města. Inu, jak říká známé přísloví: Vrána k vráně sedá ….